![]() |
Se to machruje, co? |
Problémem číslo jedna je spodní prádlo. Najít superpohodlné
a pěkně vypadající spodní prádlo je nadlidský úkon. Ženy to mají o dost
jednodušší – mají velikosti košíčků a další klauniády, my muži máme jenom
velikost v pase (a s tím související poměry ve střihu, že…). Nikdo se
nás neptá, jestli chceme sáček na kládu nebo na párátko. Prostě tady to je a
buďte rádi, že vůbec něco je.
Nemůžu nosit slipy – v mojí velikosti (L) všechno prostě
nezakryjí. Nemůžu nosit volné trenky, páč to taky teče ven a lepí se na stehna,
pak to řeže a škrtí a blbě se to rovná pod džínama. Boxerky můžu nosit jenom
takové, které mají velký úložný prostor, což eliminuje 98% produktů na trhu. Třeba
Calvin Klein šije naschvál menší nosiče, aby se mužská chlouba pod látkou
krásně rýsovala. Ve výsledku se mi všechno nářadíčko dře o pásek nebo o švy.
Ještě horší to je se sportem. Když dělám sklapovačky, je to
nepříjemné, páč mám navíc docela silná stehna z běhání. A to je další bod.
Běhat jen tak v trenkách nejde. Ano, pro normálního chlapa by to bylo
pohodlné, vzdušné a tak, jenomže když to bimbá, až to bolí, tak na třetím kilometru
se prostě zlostí zaseknete, otočíte na patě a dobelháte se rudí vzteky domů pro
samozapařovací boxerky.
O veřejném sprchování nemluvě. Něco jako sprchy ve fitku, to
je prostě místo, o kterém se nemluví. Ne, že bych se srovnával s ostatními
(ale já to dělám; plus čím víc se srovnávám, tím víc vyhrávám…), ale oni se
srovnávají se mnou. Což je ponižující. I když by mi to mělo lichotit. Tak ne,
nelichotí.
Sex je kapitola sama pro sebe. Pokud chcete prožít
romantickou noc s někým, kdo dlouho nebyl pasivní, doporučuji půlroční
kurzy jógy. A to znovu a znovu připomínám, že jsem na tom jenom o fous lépe než
ostatní muži (a že můžu srovnávat). Vlastně o větší fous. A vlastně je to
paráda. Ježíš, tak moc jsem to chtěl napsat.
Foto: c.k. google